Neděle Božího milosrdenství

Milé děti, zítra v neděli uslyšíme o tom, jak to bylo, když Pán Ježíš se apoštolům ukázal po svém zmrtvýchvstání. Co myslíte, měli apoštolové z toho radost? Jak to asi prožívali? Byli překvapení, nebo to brali jako něco samozřejmého?

Děti, už se jistě všichni těšíme, až budeme moct přijít do našeho kostela, abychom se i tam setkali s naším Pánem Ježíšem.    P. Bronislav

5. neděle postní

Milé děti, máme před sebou zase neděli a opět budeme muset ještě zůstat doma a proto krátké zamýšlení – kázáni. Vždycky jsem na dětské mše nosíval nějaký předmět. Nyní jsem si donesl kapesník. Děti kdy používáme kapesník?… Nyní ho můžeme použit když třeba nemáme roušku, ale taky když pláčeme.

V evangeliu jsme slyšeli, že dokonce i P. Ježíš plakal nad hrobem svého kamaráda Lazara. Z toho vidíme, že Ježíš byl ne jen Boží Syn ale taky pravý člověk, který prožíval jak radost tak i smutek stejně jako my. O samotném vzkříšení Lazara si přečtěte. Bůh nám tím příběhem chce ukázat, že Bůh jednou setře všechny lidské slzy z oči. My už víme, že náš život smrti nekončí, že spolu s Kristem vstaneme k věčnému životu.

Ježíš kudy chodil, tudy tišil bolest a utrpení. A o to se máme snažit i my. Měli bychom být ochotni pomoci každému, kdo má nějaké trápení nebo bolest. Ať se nám to daří! Mějte se hezky, nezlobte rodiče a zase brzo. P. Bronislav